Propast

Hloubí se propast mezi náma,
nikde nikdo, pád do neznáma.

Chlad a zloba kryjí moje city,
umírám, kde je láska a kde jsi ty?

Pana Božského najít bych chtěla,
mít tebe, vše co jsem měla.

Už nebreč, buď k sobě tvrdá,
ale zapomenout se jen tak nedá.

Čas jde dál a nic se neděje,
srdce zjizvené a pryč jsou naděje.

Ty jsi v pohodě, bavíš se s přáteli,
závidím ti klid a tvoje veselí.

Pálím mosty, ani na fotce nesmím tě vidět,
chybíš mi moc, chci začít nenávidět.