Jako
Jako oheň v kapkách deště,
jen uhlíků žhavých pár
Snaží se vzplanou, znovu, ještě,
nezbude nic, kde býval žár
Jako když mizí sen s ránem,
pouhá představa, vzpomeneš na ni?
Do propasti vhozený kámen,
tu tíhu cítíš ještě dlouho v dlani
Jako hojící se rána,
jizvu bílou zanechá
Otevřená nebeská brána
propustí duši člověka
Jako když tající sníh,
ostré skály odhaluje
Jenom smutek, žádných smích,
to na řasách mých slza je
Jako na jih letící ptáci,
v hnízdech zbudou jenom pírka černá
Loď co se za horizont ztrácí,
nespatříš ji, však zůstaneš věrná
Tak má naděje mne opustila,
místo srdce prázdnota
Temná díra, tam kde láska byla,
beznaděj a samota
Přečteno 278x
Tipy 3
Poslední tipující: Charibeja, CULIKATÁ
Komentáře (0)