Lži

Lžeš mi, když říkáš, že jsem vyjmečná.
Že pro tebe jsem mnohem víc
než ona kdy snad mohla být.

A já, to snad, že nejsem statečná,
nechám tě klidně znova říct,
co krásně planý živí cit.

Lžeš mi, když říkáš, že jsem nádherná,
že jinou neznáš, co tě poutám
a nikdy víc už nechceš znát.

Snažím se slova, jež jsou pekelná,
zahodit někam do tmy kouta.
Tvou lež: Budu tu napořád.

Lžeš, když se okna dechem zamlží
že moje duše k tvé se vine
a moje tělo je tvůj hrad.

Spolknu svou každodenní dávku lží
a prosit budu o jediné.
Dál chtěj mi tahle sladce lhát.