Soumrak vznešené krve

Poutníkem smrti jsem a bez života,
smutně kráčím k Šedým přístavům,
vstříc temnu světla Eldamar,
v krok hraje mi hudba staronová.

Andělů chór, a jemný drnkot lyr,
stesk a vznešené krve soumrak dnů,
a život – k lásce jen již tiše lnu,
v cestu mi září hvězdný Aërendil.

Sbohem, v Západ kráčím tiše spát, tebou již unaven!
Měj se, a nezhas sebe v klidném spánku,
buř se a viř jak v hrůzyplném zámku,
klíč v tebe ať stane se mi snem.