Jáma lásky

Hodils mě do jámy, jenž zve se láska.
Je to nádherný cit,
a mě už nic nezbýva, jen přez oči páska
a kupředu dál jít.

Dojít až tam, kde tvůj život pramení,
jako čistá řeka,jenž tryská ven z kamení,
které mu brání,aby tekl větším proudem.
My společně,ruku v ruce tou jeskyní projdem.

A nakonci cesty,najdeme štěstí.
A nikdo nás neumlčí ani pěstí,
aby jsme přestali provolávat si lásku
a já budu moci, sundat tu tmavou pásku.

A smět pohlédnout na svět novýma očima lásky
a provolávat tak hlásky,
které budou nás hřát,
a naleznem lidi, co budou nám snad naší lásku přát.