..jednou snad..
..jednou snad..
kdy dám Ti dlaně tajně před oči
Kdy hlava se Ti z mojí vůně zatočí
Kdy poslepu pak hádat budeš, kdo za Tebou stojí
Kdy skloním se, by ret můj zlehka pohladil a polechtal Tvůj vlas
Kdy už ta krátká vzdálenost, co mezi námi zbývá, Té touze neobstojí…
Jednou snad přijde čas,
kdy dám Ti ruku na hruď horoucí
Kdy zhmotním se Ti jako snění za noci
Kdy z doteků pak hádat budeš, kdo Tě pohladil
Kdy skloním se, bys představě své zůstal rázem napospas
Kdy už to napětí, co mezi námi vibruje, se změní v zrádný projektil…
Jednou snad přijde čas,
kdy pohladím Ti bříšky prstů ústa
Kdy kolem nás se vytvoří jen živočišná krusta
Kdy ucítíš mě za sebou a hádat budeš, čí že je to chuť
Kdy skloním se, jak žena, která vábničku má vrytu do svých vrás
Kdy už ten blízký okamžik, co mezi námi lítá, nás olízne a hodí na peruť
Komentáře (13)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Parádička ...
Obdivuhodně rozŠUMĚlá erotika,
co napětím po večerech vášnivě dýchá,
zasnít se, představit si vše ve chvilce ticha,
dvojici v souznění, ONA už není lichá ;-)
21.11.2010 23:43:00 | Bambulka
To Špáďa:
Zvláštní výkyv metronomu / z ticha k hlučným větám
Co se děje u sta hromů / že zas rýmy létáš?
S grafikou jsem pohrála si, v rámci školních drilů
Škola dobrá, myslím, asi / dalo mi to sílu…
Otisk pekel ve mně vězí / o tom pochyb žádných
Na rovinu říkám ti to / couvej od vod zrádných
sic nakonec zas své díky prostě přidat musím
však kopyto pod kotníkem není známka husy ;-p
18.11.2010 21:04:00 | šuměnka
Písně chvály za šarm veršů opětovně skvostných
zapěli již znalci přede mnou...
Já oceňuji grafiku, jež na Literu těžší cviků prostných,
co připomíná schody, co nejsou jen tak pro smích;...
na něž vstup je bratru za cent nebo za šekel,...
však, zdá se, vedou dolů!,... ó, Bože, do pekel?!
Možná, že k dlani ráda tiskneš kostky šestku,
byť do ramínek řeže váha dvou.
Jak každou ženu těší tě kvítí či jíti za hostesku,
jak humoresku chutnáš, když dáš mu pátou švestku;
tři šestky v mailu, ty věští sílu jako sloní kel,
a čtyři šestky v hrdle – tvůj otisk od pekel!
Tvá vábnička – zas skvělá! Jak lesk tvůj má i šarm!
A slova její – jak do živého tnou...
Ke komu vedou schody, ať tahá za alarm,
pokud chce žít jen eisig a neochutnat warm.
A na nejnižším řeší, jak vybrat ze dvou zel:
nepoznat hřích a zemřít – či vstoupit do pekel.
18.11.2010 20:11:00 | Špáďa
To Žqáry:
no, právě naději si ordinuji cíleně
/ vždyť naděje je o muži / i o ženě...
18.11.2010 11:45:00 | šuměnka
To Cecil:
od Tebe jsem něco podobného čekala
neb ty jsi vždy můj smích, má něha nedbalá
tys vždycky malý šprým a velké zachechtání
jednou přijde ten čas / za něj Tě hladím dlaní!
18.11.2010 11:31:00 | šuměnka
Jednou přijde čas,
kdy obejmu tě kolem ramen,
kdy překvapím tě v chvíli soustředění,
kdy uslyšíš potichu „baf“ , co je ti dávno známé,
kdy zakloníš se v bláznivém smíchu, který vůbec cizí není!!
:o)
18.11.2010 11:24:00 | Cecilka
Přijde lásky čas
pohladí horkou dlaní
přivane touhu v nás
která není dosud k mání
rozbuší srdeční tep
ne ještě teď, ne hned
on pozvedne
vášně číš
přispěchá Tobě blíž:)
18.11.2010 10:24:00 | CULIKATÁ