Rozhovor

tvá krása jako slunce letní hřeje,
kdo tě spatří tak se směje
a vím to dobře jelikož sám jsem spatřil tebe
a jsem rád ačkoliv je nade mnou šedé nebe
doufám že jsem tě nějak neurazil
a tímto dobrou náladu ti nepokazil
tak měj se jako se usmíváš krásně
a já už si nechám pro sebe své básně .

piš mi dál tvé srdečné básňe,
alespoň chvíli mám v hlavě jasně
tak zazpívej ještě jak krásnou mne vidíš
tedy pokud dál se psát nestydíš.

klidně ti budu dál své verše psát
o tom jak jednou bych chtěl s tebou stát
nemluvit, neslyšet jenom se dívat,
na krásu o které slyšel jsem zpívat.