Anotace: inspirováno Kapkou a její básní "Na koni" / vrátila mě tam, kam patřím..
hmmm.. i já znám ten pocit a pohled, neznám větší svobodu a strach zároveň.. napsala jsi to dokonale..
26.11.2010 17:16:00 | zelená víla
Až jednou člověk dokonale vystihne onu krásu cvalů za mlžných oparů rán, až někdo vypíše hebkost chřípí a moudrost z koňských očí, pak bude pro mě největším básníkem. Ale i báseň, která ve mě dokáže vzbudit zlomek pocitu, který zažívám, když se na svět dívám průzorem mezi ušima vládce stepi je něco úžasného. Díky za ni.
24.11.2010 19:50:00 | Descardea
Jakobych proměnila se ve vílu
pohupující se na pramíncích hřív
jak ty dokážeš cítit psát, to je div
básně Tvé snad mívají koňskou sílu...
24.11.2010 16:49:00 | Jiná
souhlasím s komentíky...Tvé verše plné citů ,procítění
ladnost a krása v srdci
hřejivý dotek co duši má
a my se kocháme.ST
24.11.2010 12:53:00 | Tanzania
Nikdy jsem na koni neseděla,ale teprve nyní vím,o co jsem ochuzena...musí to být nádherný pocit!:o))
24.11.2010 12:35:00 | střelkyně1
Rozumím plně citům ve tvé básni
z hřbetu koně svět pro každého zkrásní
ladnost a síla když cválá či kluše
duše co nehodí se pod závoru.
Pro mě KŮŇ jeden z nejkrásnějších tvorů...
ST
24.11.2010 11:30:00 | Kapka
Tvé básně hladí duši
a číst je
...prostě skvost
a nikdy jich milá šuměnko
nikdy jich nebude dost...
24.11.2010 11:05:00 | Květka Š.
Kopie duší — povedly se Ti náramně
a opět celé dílko sytíš procítěním!
Byť koňská jenom táhla kára mě,
od těch dob si těch tvorů snad jak lidí cením.
24.11.2010 02:47:00 | Špáďa