Vodopád milování v těla vhřměl
a nahé vlny česal mráz
v nich pospolu pluly
moje tvé a tvoje mé
nesamoty
loučivým jezům navzdory
až do delty bytí
v níž ti hladím ramena
a řece vlasy.
Stopy nevedou
ač poprašek neztál
třeskuto nad břehy
u mne jsi celá
hřeješ...
nádhera ST!!!
27.11.2010 10:51:00 | xoxoxo
Sníh, řeka, to už je slib a když je to všechno zasazeno v ději, silná svou křehkostí a energií propojení zaručí jedinečný prožitek. No prostě, chci říct, že je krásný takovýhle věci číst a neporovnatelně krásnější musí být je prožívat. :)
26.11.2010 09:14:00 | Dota Slunská