Namrzlá Cesta Dvou Srdcí

Bledé slunce pronikajíc, přes zamračené nebe,
Prosvítilo ledovou námrazu na cestě,
Po které kráčeli v ruku v ruce, které ji něžně hřál.


Ta dívka byla anděl, s okouzlujícím úsměvem
Na rtech.
Rudé tváře od mrazu.
Kráčejíc po cestě nevědomky,že tohle
Bude jejich poslední mrazivá procházka
Po své zářivě promrzlé cestě.

Mraky zatahujíc se.
Bledé slunce odcházejíc za mraky
Vítr sílící a nesoucí nedopadané
Vločky sněhu do jejich očí.
Třesoucí se zimou se vracejíc,
Což později osudné stávajíc.

Nebem pulzujíc nejen sníh…
Začínajíc déšť,hromy,blesky i kroupy.
Bouře,pulzujíc.
Úsměvy odcházejíc.
Běžíc skrz bouři bloudící.

Zimou třesoucí,bouře sílící.
Lesem procházejíc,cestou zpět domů


"NE!"Křičící její kluk,nad jejím
bezvládném těle.

Blesk udeřil k nám
Jak se smířit mám že v nebi
Žiješ teď sám
Vzal mi tě stín jako blesk udeřil k nám…
Jak smířit se mám že v nebi žiješ sama?

Blesk udeřil do stromu,jeden padajíc na dívku
Poslední úsměv andělský na svého milého.
Poslední věta…slova…
"Miluji tě."


Mraky,táhnoucí tmu.
Hvězda padajíc,
Jedno srdce přestalo být.

Jedno?...Dvě…?
Srdce?
Chlapec zůstávajíc u dívky,
Mrznoucí,plačící nad jejím tělem.
"Taky tě Miluji."Zašeptají ji do ucha.
Tělo v náruči svírajíc.

Mráz sílící.
Bouře se stahujíc do klidného počasí.
Dvě srdce přestala být.

Bledé Slunce zasvítilo na mrazivou cestu,
Stop a vzpomínek lásky.
Dvou nebijících srdcí.