Tam u pramenů
Tam u pramenů
poslední jablko opustí svůj strom
šakalí smečka rvát se bude o kost,
polnice zášti zavelí na pogrom
květ podáš mi, k polibku hlavy sklon,
ač věk můj čas vyřadil již z módy
znak bosé nohy vtisknu na záhon
snad u pramenů ztrát a živé vody
Při cestě, jíž neslavně i slavní šli
kdy tympán zněl do obětin kouře
a slovo "věčně" se psává na mašli
pro výsměch bezzubé s kosou couře,
chci jedenkrát, přioděn jen spoře
do lásky co čárové nezná kódy,
podlehnout naději v tiché vzpouře
kdes u pramenů ztrát a živé vody
Závisti lidská, teď svíjej se a vař
ať v křivuli tě taví alchimista,
kosmický prach než pokryje nám tvář
a barev lišejníků vzkvete busta
my alejí, ta věrností je jista,
kol slávobran zbylých za průvody,
v důvěrně známá vydáme se místa
tam k pramenům ztrát a živé vody
Ne, náš život nebyl pouhý pronájem
v bludišti mraků pod strmými schody,
pevné je objetí, pevná je kol zem
zde u pramenů ztrát a živé vody
Komentáře (21)
Komentujících (21)
Doporučit
Tisk
nevysypu z rukávu přehršli rýmů na oplátku, leč buď si jist, že...právě proto...beze slov
04.12.2010 17:51:00 | Mirka Hedbávná
Došel jsi snad až k pramenům vody živé
snad ses i napil a teď myslíš na návrat
-ještě je času dost aby ses světem brodil
a prameny dosud nepoznané nalézal
03.12.2010 22:57:00 | s.e.n
Nádherné dílko, pro mě hodně upřímné a hloubavé, v jistém slova smyslu mi velice blízké a také moudré. Dobře čtivé, zamyšlenkové... to se mi opravu mocky líbí, a tak, děkuju Ti za to suprové počtení.
02.12.2010 21:32:00 | NikitaNikaT.
..jako na pultě květinářky..
..vyrovnané jsou zde..obyčejné pomněnky..
..jedna slunečnice..svazek kopretin..
..a pár růží...
01.12.2010 19:09:00 | isisleo
Moc ráda vždy k Tobě zavítám
a krásu Tvých básní vstřebám,
jak pramen živé vody,
když padnu do nepohody.
01.12.2010 10:38:00 | Tamara
Až zpustne ráj a vytratí se hojnost
poslední jablko opustí svůj strom
šakalí smečka rvát se bude o kost,
polnice zášti zavelí na pogrom
květ podáš mi, k polibku hlavy sklon,
ač věk můj čas vyřadil již z módy
znak bosé nohy vtisknu na záhon
snad u pramenů ztrát a živé vody
Krásně poskládaná mozaika slov..ST!
01.12.2010 03:14:00 | xoxoxo
Často chodím k pramenům
podstaty lidské duše
beru pak do dlaní
skutky a povídám si s nimi
na počátku zimy
v adventu
i z jara
pak jak pára uletí
k nebi...jako city
ST
30.11.2010 20:01:00 | Mbonita
Co k tomu dodat? Prostě a jednoduše. Kdo umí, ten umí. Jiří, zdravím po delší době na Literu. Snad do Vánoc budu mít další knížečku povídek. Napiš do vzkazů, zda ji budeš chtít, tak jako tu moji první. Sdělím potom podrobnosti. Hezký večer.A.
30.11.2010 19:16:00 | Aliwien
Ať nikdy nevyschne ti veršů pramen
a přírodou jsi stále zmámen
Krásné.)))
30.11.2010 18:36:00 | carodejka
...pramen ztrát
...pramen živé vody
to není jen poezie, jsou to psychologické pravdy, ba ještě víc,jsou to fyziologické skutečnosti
30.11.2010 16:22:00 | Lota
Jiří, jsem pyšný, že se udržím na hladině v moři básniček. A pak Tě vidím, jak Ty na té hladině tančíš jakoby bez námahy!
Jdu se zase potichu stydět do svého koutku.
ST! a obdivná i uctivá poklona!
30.11.2010 16:14:00 | Zasr. romantik
Nádherné verše jako vždy, tady si člověk pochutná na krásných slovních spojeních a nádherném plynutí.Moc hezké.
30.11.2010 15:48:00 | CULIKATÁ
..pod strmými schody
tam pevná je zem
k pramenu živé vody
jen tak si pokleknem..
ST,St,st.
Báseň jedna báseň.
30.11.2010 14:23:00 | Květka Š.
Velmi si cením,když někdo umí tak skvěle vázat verš jako vy.
Chválím to velmi.
30.11.2010 14:03:00 | mademoiselle secret
Až zpustne ráj a hojnost vytratí se
Až i list poslední pak na zem opadá
Až ni kost ožraná už nezůstane v míse
a prapor do boje ve větru zamává
květ pro Tebe tu mám a velké políbení
neb věk Tvůj přidal šarmu chutné plody
a hlínu otisky zas dva nadobro změní
to já jsem pramen ztrát i pramen živé vody…
s láskou šumi
30.11.2010 13:57:00 | šuměnka
Uvnitř mne se rozlévá příjemný pocit z krásného čtení. Ani slova nestačí k vyjádření, jak krásné řádky jsi napsal! Díky
30.11.2010 13:46:00 | labuť