Loučení milenců III

Na délku paží se vznáší
čtvero rukou v prsty spojené,
ranní opar, mlha nohy ovívá,
s doteky se pouštějí,
loučení pro pár minut,
pro pohled za rameno,
kde stín, slunce vstává,
stromy obalené jinovatkou,
s polibky až ráno slíbává.

Na délku několika kroků,
dívají se do očí,
pro pár slůvek posledních,
které bez slz se neobejdou,
nechtějí odejít,
ale časná doba je k tomu nutí,
neznají pro to slova,
protože nechtějí odejít.

Ach, má lásko,
kdy jen tvůj stín opět uvidím,
ach, má lásko,
kdy loučit se budeme naposled…