devět

Vidím tě, jak jdeš noční Prahou.
Slyším tě hrát píseň.
Tvůj zpěv zní temnou oblohou.
-Jsi pryč.
Samota, je má tíseň.
Z daleka je láska má.
Jsi rozkvetlá voňavá višeň.
Co vůní svou, všechny včely svolává.
-Chci tě stále víc.
Sám pan Kryl by oněmil.
A já, když pohladím tvé vlasy,
pocit štěstí jakoby mne zaplavil.
Mé smysly otupil.
Klukovský stud oživil.
A pak cítím, co jsem nezažil.

Jdeš sama noční Prahou.
Krásná dívka zasněná.
Zlatý závoj září tmou.
Hrdá, kráčíš vzpřímená.
Zpíváš své krásníé básně, víš co láska znamená.
Tak prosím počkej na mne u koně, mezi koleji metra.