TO TA PÍSEŇ...za to může

Sedím na posteli jako dřív s tebou,
tiché tóny smutené hudby mě vedou,
poslouchám je dokola a sem sama,
do drdíčka to byla rána,

dříve semnou si tu ležel
a čas kolem klidně běžel,
akordy klavíru tichem se linou,
ty teď trávíš ty momenty s jinou,

nechtěj abych poníženou byla
a o nás v duchu toužebně snila,
proč slzy chutnaj po soli,
a u srdce to tak bolí,

jako pelyněk vše hořké je,
snad je tu ještě naděje,
já vím že pro tebe nejsem prach,
že ty nejsi lásky vrah...
...nebo se mýlím?