Tišíš sen

Utíráš slzy
a tišíš sen
dvě srdce
a jedno jen
tišíš pláč můj
v náruči
s pelyňkem

Snila jsem vždycky
marný sen
člověk je láskou
poblouzněn
proč jen nemohou
se mé sny splnit?

Kytice růží uvadá
duše má
panice propadá
však srdce šeptá:
Vydrž!!!

Žiju si s marnou
nadějí
se srdcem
jenž ostatní
nechtějí
a pláč mě tiší
na rtech polibkem