Jsi můj ...
Jsi můj ...
Anotace: ... to stačí ...
Chodím si přivonět,
když vracíš se mi domů,
tváře máš zvrásněné,
jak kůra starých stromů…
Netřeba dlouhých vět,
postačí úsměv letmý,
v srdci zvuk kastanět,
v břiše motýli vzlétli…
Jsme doma sami dva,
děti se občas vrací,
vzpomínek hromada,
jsi stálou inspirací…
když vracíš se mi domů,
tváře máš zvrásněné,
jak kůra starých stromů…
Netřeba dlouhých vět,
postačí úsměv letmý,
v srdci zvuk kastanět,
v břiše motýli vzlétli…
Jsme doma sami dva,
děti se občas vrací,
vzpomínek hromada,
jsi stálou inspirací…
Autor nejsembásník, 13.12.2010
Přečteno 507x
Tipy 50
Poslední tipující: Danger, zelená víla, kuskus pruhovaná, strašidýlko-střapatý, Danga, CORONATION, carodejka, Mbonita, jita.1965, zenge, ...
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
TiskKomentáře
nejsem básník...tou krásou obyčejných slov jsi mě doslova dostala, je to nádherné.)))
14.12.2010 11:39:00 | carodejka
Sice rýmy se občes krčí studem, ale ten náboj a obsah a jednoduchoST! Takové výpovědi se dá věřit! :o))
13.12.2010 13:35:00 | Zasr. romantik
Je jako pohlazení.Všem známá skutečnost. Pokud má člověk místo kam se vracet,tak pořád žije.Je to kouzlo domova.ST
13.12.2010 12:36:00 | jitka.svobodova