blbina o lásce

oči tmavé jako tůně
dlaně teplé co hřejí mě
úsměv milý mizí jemně
srdce velké jenom pro mně

Není to moc?

věčná láska, trochu klišé
sám neví, jak se láska píše
miluje a dýkou bodá tiše
krutý smích ani nejde slyšet

Není to přehnané?

Však láska to oboje obnáší
A konkurenci urputně nesnáší
Pak soudy necitelně vynáší
Láskou k sobě samému přináší

Bolest a radost?