Svázaná

Svazovaná, víc než vlkodlak,
drsně skrytá ve svém těle,
sama v sobě vidím nepřítele,
nezdá se, však je to tak.

Chci se tě chytnout a nepustit tě,
víš to, neuděláš nic.
A já tady nadávám realitě,
jak čaroděky ze hranic.

Jak čarodějka, když hoří
a ví, že už jí nic nepomůže.
Tak i já, ta, co se ze tmy noří,
marně volám svého muže.
Rychle, než moje srdce shoří
a bude hůř než teď. Nejhůře...