Láskou
tmavou a děravou
kreslíme větru
po vrtkavých zdech
černobílá svítání.
V záři chladných neónů
však mrazí víc Tvůj dech.
Smutný smích
nás obelhává
radostí.
- Nedáme se zmást!
Snad mu jednou
někdo odpustí,
že vyplivnul ten žvást:
"Lásku, když nás opustí,
nahradí i chlast."
Smích, který zakrývá slzy...ten, co tu blbost o chlastu řekl, měl asi tolik potrhané srdce, že už ho nedokázal slepit dohromady a žil bez něj :-/
01.01.2011 14:01:00 | Chancer