Šeptáš mi...

Šeptáš mi o rtech, očích, o její kráse,
o tom jak ji ztrácím zase...
Šeptáš mi o tom, že ji jiný líbá,
hladí a je s ní v noci,
o tom, že ji má jen ve své moci.
Šeptáš mi, že polibky zkoumá její něžné rysy,
stejně jako jsem to dělal kdysi...
Mlč už!
Vím, že to tak není.
Je nevinná a čistá což se sotva změní...
Šeptáš mi, že ji laská, že k němu hoří touhou,
že city ke mě byli lží pouhou...
Šeptáš mi jak jsem naivní,
když si myslím, že mě ráda měla...
Šeptáš mi, že se mnou byla jen kvůli touze těla...
Mlč už!
Nechci naslouchat tvým lžím více.
Šeptáš mi, jak se s ním mazlí,
jak líbá její líce...
Tak mlč už!!!
Proč trháš moje srdce v kusy?
Proč se ti tak líbí když mne bolest dusí?
Tak mlč už a nešeptej nic dál!
Nikdy mne nedonutíš abych se jí vzdal...