Někde v dálce

Znám ty věci
mezi nebem a zemí,
do nichž člověk s radostí
spadne tak lehce.

Jasně, usmál ses
...ale přece...

Kolik toho úsměv mění?
...
polibek pod lunou,
další důvod pro zasnění.

Někde v dálce
končí duha
a vločky tají ve dlaních.

Někde v dálce
mráz si kreslí
a víly tančí na stráních.

Znám ta slova
mezi úsměvy a řádky.

Všechno to,
co nutí mě
znova a znova
chytit tě za ruku a přivést z tý dálky.

Někde v dálce
srdce bije
a naděj nutí žít.

Někde v dálce
snad něco mý je,
jen mě unes
a můžem snít.