K zamyšlení

K zamyšlení
Ač plná strašných ran
Zaviněných láskou zlou
A v očích hejna černých vran
Snažíš se projít tmou

V polibcích plných citů
Snažíš se znovu najít
A v ruce jen pár zvadlých květů
Měl bych už odejít

Citů druhých se bojíš
A své najevo nedáš
Rány sama si hojíš
Když do víru lásky padáš

Přec jen šanci jsem dostal
A ty se bojíš, že litovat budeš
Ale řekla sis, přeci jen ujdeš
Ani já nevím, jestli bych za to stál

Ale vše ukáže až čas
Jestli je něco v nás
Jestli to nebyl
Jenom velký žvást