Hořké víno nevěry

Rozlitý víno nevěry
Zničilo obraz lásky
Vetkán hedvábnou nití
Do našich srdcí.
.
.
.
.
.
Malovali jsme tisíci barev
Spirály nekonečného štěstí.
Obraz byl odrazem našich snů.

Ruku v ruce šli jsme světem.
Obraz a jeho krása dělali z nás
Milovníky umění milovat.

Až jednou.
..když už se zdálo
Vše na hranici reality a vesmírné blaženosti

Vylila jsem víno nevěry na
Ono plátno plné křehkých
Iluzí, vizí a představ.
Barvy se rozutekly
A nachová skvrna
Jako krvavá rána
Zasáhla naši lásku
Přímo do srdce.
Smrtelné zranění.

I přesto však..

Odpustil jsi mi.

Ale obraz je od té doby bez barev.