Úsměv

Znám tvůj úsměv, znám,
leč nevzpomenu skade.
Je plný radosti a krásný,
směje se kdykoliv a všade.
Kde já ho jen viděl?

Podobá se nevím čemu,
přirovnati chci ho ale moc.
Nevím komu říci mám,
kdo mi přijde na pomoc.
Však znám někoho hodného,
který pomůže mi vždy.

A veden jeho slovy,
pouštím se do boje.
Převálcuji odboje
a začnu si vzpomínat.

Ten krásný úsměv skládá se ze rtů, že?
Kdo by to byl řek.
Ty rty jsou plné a šťavnaté,
mají barvu duhy.
Přirozenou a krásnou,
přičemž nemají neduhy.

Šťavnaté jsou jak ovoce,
které mají určitě rády.
Už vím!
Já viděl ten úsměv na fotce.
No jo, vždyť my jsme kamarády.

Mé srdce si vzpomnělo,
ty jedla si pomelo
a měla plné líce.
Šťavnaté to ovoce,
co rádo mít tě mě přimělo
mnohem více.

Co to teď vidím?
Plná štěstí a radosti
právě usmála jsi se.