Klárce 2(dfojka)

Sedí mi v mysli a tiše skučí
mou duši tím pevně mučí.
Nedokážu už ani promluvit
dej mi sílu se omluvit.

že nejsem takový jaký bych měl být
že necítíš v sobě můj amorův šíp
že žiju jak v hrobě jen pro tvůj klid
že mají mě v srdci jiní to ty víš

Já však je nechci ni znáti,víš?
jen tobě své srdce dáti, dělej si s ním co chceš
toť tvůj dar a žádnou lež

chtěl bych pohladit tvé vlasy
jak černé peří cizokrajné rasy

chtěl bych políbit tvé rty
žhavější než pekelné krby

podívat se z hloubky do tvých očí
až hlava se mi zatočí

ovinout tvé tělo kolem svého
a vyskočí mi srdce z těla mého

Jediné co chci a počem toužím
jediný polibek,než se rozloučím
s tebou,tímhle světem
s kráskou a nevděkem
snad se jednou setkáme......na konci duhy