..víla Vichřice..
..víla Vichřice..
/ jsem víla Vichřice, co v nebe ráda mizí
A občas zaletí si na zem pro poutníka
by zlíbal moji šíji, by slova ponavlíkal
na šňůry korálů, co kolem kotníků i zápěstí mi vmotá /
jsem prostě víla Vichřice. A pro mě cinká jen vesmírná nota…
Starosti princezen jsou vzdálené mi hony…
/ jsem víla Vichřice, co opájí se zvonivými tóny
A občas zaletí si na zem pro světáka
by stiskl tělo mé, by v náruč svou mne vlákal
a třpytky od lásky mi na kůži svou něhou stvořil k zdobení /
jsem prostě víla Vichřice. A pro něj v cokoli se toužím proměnit…
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
takže se dovedeš proměnit i v princeznu...ale on stejně vidí v Tvých očích nespoutanost větru:-)
12.01.2011 18:12:00 | la loba
To Jiří;
...když mnohomluvná žena mlčí,
její ticho může být ohlušující... ;*
12.01.2011 10:16:00 | šuměnka
V tom čase já řadu básní čet
zas nová, ta před ní tiše mizí
vějíř slov, tok rýmů, skladba vět
ač tvoje jsou, přec trochu cizí
Až dnes, to Vichřicí jsem hnán
do časů mých prvních básní
z nichž lásky budoval jsem stan,
to autoři již nesoučasní
mi zpívající přáli dech,
já dvě roztomilé vážky
s úsměvem lovil na schodech,
a zastavil jsem u stopařky
pro z veršů mávající šátek,
ze sonetu růže vzkvetla
co připnul jsem jí nakabátek
směle za denního světla
Až dnes, pro zvonivé tóny
co letem rozhodila víla
zas budu zpívat pod balkony
že Vichřice se navrátila
***
Jiří
12.01.2011 10:12:00 | j.c.
Já jsem jabloň
v jejichž větvích
můžeš se prohánět co je ti libo
a květy zasypu tě vílo
kolovou sukni roztoč
dokulata,dobělostna
i zlostná můžeš být
pohladím Tě poupaty
i zpěvem ptáků až zrůžovíš
a krásná jsi
vždyť víš...:-)
ST
11.01.2011 18:53:00 | Mbonita
Jsem poutník
světák co tu čeká
v opuštěné stanici
na letící Vichřici...
ST!
11.01.2011 12:38:00 | Mario de Janiero
A víla Vichřice ta lítá sem a tam
někdy si pomyslí,kam se teď podívám?
Rozezvučí i ty kostelní zvony
a dál se třeba jen s Vichrem honí.
11.01.2011 12:09:00 | Květka Š.