Hezké sny

Všechny chvíle,
kdy nás dělí celé dlouhé teskné míle,
jak okovy věčnosti mě tíží,
shledání se však jen velice pomalu blíží.

Jen Ty, jediná,
nic víc neplní mou chorou mysl.
Tys lék můj, má vidina.

Života mého jsi jen Ty smysl.

Zemřít steskem,
Ó Bože, už vím, jaké by to bylo!
Oněmělý Tvým leskem.

Oči Tvé, úsměv Bohů, čí mistrovské to dílo?

Vlasy mechové,
v barvách zrající klasů překrásně hrají.
Nikdy nikdo neviděl takové.

I snílkovi se dech při pohledu na Tě tají.

Tvůj dech,
nelze vystihnout štětcem ani slovem,
zní jak země vzdech.

Země která byla právě stvořena samotným Bohem.

S nadějí usínám,
že potkáme se na rozkvetlé louce v mém snu.
S láskou na Tě myslím, vzpomínám.

Vidím už, jak Ti v něm na proti se srdcem na dlani jdu...

Tak spi sladce,
brzo ulehni ke spánku, jenž nás oba spojí.
Vše bude jak v pohádce.

Už se těším, až opět uvidím líbeznou tvář Tvoji.


Tak dobrou noc...