Stvořena jen pro tebe

Trhá mě to na kusy
a já tomu stále nedokážu uvěřit…
jak je bolestivá ta skrytá tvář lásky…
lásky, která je opravdová…
té, co rozbušila mé srdce a zatajila mi dech…



A já ti darovala svou duši…
dala jsem ti vše, co jsem měla…
bylo to mnou vždy pečlivě střeženo a ukryto hluboko ve mně…
a čekalo to na tebe tak dlouho…
a ty už jsi tady…má lásko, má touho…



Oddala jsem se ti i svým tělem…
ale jsou to okamžiky, na které nezapomenu…
na ně se totiž nedá zapomenout…
na tu něžnost a zároveň neurvalost…
a na pocity, uvnitř mě… tak hřejivé…



Občas zabolelo zoufalství,
které jsem cítila, když jsem nebyla ve tvé blízkosti…
když jsi mě neobjímal a nelíbal mé rty…
když jsem se bála, že už tě nikdy neuvidím…
že neuvidím tvé oči…tvé rty…a na nich sladký a hřejivý úsměv…



zžírá mě žárlivost
a snaha být pro tebe dokonalá…
a touha být pro tebe navždy vším…
a láska, kterou od tebe žádám…
a chtíč, který mě ovládá…



ubíjí mě pravda…
že ty jsi pro mě dokonalý…
že pro mě budeš navždy vším…
že ti dávám lásku, kterou ode mě žádáš…
a že ti daruji cokoliv budeš chtít…
i svůj život…