..rozpálená..

Zaťukals, že jsi opět tu, celým svým zhmotněním
/ ten lehký signál byl spíš pro tu druhou ve mně /
A třpyt očí se do Tě vpil, když s´ ústa stiskl jemně
abys mi jasně dokázal, že rána nedospím…

Čas se vždy zastaví, jak by se dobře bavil
/ dvě těla v mokrém chutnání hladovějících citů /
A dlaň se s Tvojí proplétá, když mužnost zavoní tu
A něha, kterou v sobě mám, se s touhou neodplaví…

Rozpálils kus mi kůže tam, kam přitiskl ses silně
/ a zároveň s ním probudil i dračí namlouvání /
Už musíme jen vyletět, teď nehrozí klid zbraní
neb střemhlavost se klikatí do cílů neomylně…

A v každém dalším dosedu jen zaklonění hlavy
/ kdy vzdech je jenom dozvukem těsného splynutí /
A každý pohyb rovná se hebkému křídel máchnutí
A každý stisk je citelnost. I vášeň, co nás vábí…