Otrokem

Vkradla se bolest do vašich vzpomínek

v očích ti vyhasíná poslední plamínek

Naděje ztrácí se s každým novým dnem

už se zas zpovídáš jenom prázdným zdem

Kdykoliv se podíváš zamlženým oknem ven

puká ti srdce a závidíš všem

Všichni tě litují, andělé pláčou

zdá se ti že lidé jen kolem tebe skáčou

Dal bys přednost samotě, opuštěné lávce

raději by ses sám topil v nezdařené lásce

Místo mezi přáteli, cítíš se spíš v zajetí

nic se totiž nevyrovná jejímu obětí

Byl bys klidně otrokem tvé milované paní

svůj dlouhý život dal bys jenom za ní

Čeká tě jen samota, jenom pouhá lítost

tohle všechno obětoval's pro obyčejnou bytost