Ach Špáďo milý,
dlouho jsem přemýšlela, zda sdělit Ti ten trik?
Zda prozradit, čím pojím mysl svojí
Zda vyšeptat Ti, kde beru své síly
na rýmy do modré / a páč jsem excentrik
poslyš teď radu mojí;
já piju denně Müllera / a tomu uvěř jistě!!
/ že od rána až do noci jej v hrdlo nalévám /
je vždy v mé lednici, vždy na tom správném místě
Na malinové mléko totiž úchylku já mám… ;)
24.01.2011 16:14:00 | šuměnka
Toť nádhera!, co v modrou ryješ!
Tak pověz nám, co, šumi, piješ,
ostatní, co čtou Tebe, pak
zkusí si básnit také tak |;-)!
Ale asi marně, protože...
Jsi bohém v sukni skrýše,
který ví, pro co dýše.
Jsi diva slova, která pije
z pohárů vlastní terapie
a lásky, kterou druhé sytí,
by mělo smysl její bytí.
Jsi bouře plná z nitra tužeb,
jíž sílu dává odér muže,
již denně líbaj rety Múzy
na spánky, líce, živůtek blůzy, ...
co potom chutě svého pré
poránu drásá do modré.
23.01.2011 22:34:00 | Špáďa
To Květka Š.
to doufám! přestanu psát, až nebude co říci
neb nechci nudit čtenáře prázdným dnem pod poklicí...
23.01.2011 12:08:00 | šuměnka
rozkvetlé květy k nebi rozkoš její dýchá
v tom labyrintu slovní žvýkavosti
začala pršet smíchem
do modré trávy, do fialových cikád
do pikrogramů
do hvězdné vábivosti…...
tohle je super....S.T.
23.01.2011 12:01:00 | ZILA78
d u h a
to je hologram
ticho v Notre Dame de Chartres
kdy paprsky západní rozety
jsou tak blízko
že po nich můžeš vystoupat
až za hranici snů
a potkat jeho
hladit ho
milovat
dotýkat se
malíčkem jeho obočí
nechat si za blůzku
nasypat růže
potkat
svého lodivoda
svého muže...
23.01.2011 09:53:00 | Noc17