Lásce uniknutí

"....píšu básně na poušti
kde Bůh omyly připouští,

mé srdce teskně zpívá
v Tobě se již láska neukrývá.

Samota je něžná věc,
přijdˇ za mnou na kopec.
Na kopci je rudá růže
kdo utrhnout ji může?

Dolů padám ze strání
myšlenky mne dohání.

Jsem šílená hrůzou,
že stanu se Tvojí múzou.

Spoutána okovy
zavalena pod slovy.
A z nich vznikla věta,
že po Tobě je veta.

Vzdálená touha zbyla jen,
že pro Tebe jsem snem...."