...Ty...

Oči tvé jsou jak dva krystaly,
Jež mne naprosto uchvátily.
Tvůj pohled do srdce se mi vryl,
Svázal jej kouzlem a už nepustil.

Úsměv tvůj jak slunce zář,
Odehnal smutek, osvětlil mou tvář.
Znám každičký záchvěv tvých rtů,
Žhavý i hřejivý, jak tanec plamenů.

Vlasy kol tváře ti ve větru vlají,
S hnědými prameny ruce mé si pohrávají.
Jemně mezi prsty mi kadeře proplouvají,
Jak vlnky, co po jezeře se rozhánějí.

Ruce tvé, když prvně sevřeli mne v objetí,
Rozechvěli duši mou i srdce mé v dojetí.
Každičký tvůj něžný dotyk si pamatuji,
Do kůže mojí si každý z nich vepisuji.

A tvůj hlas, jak vichru polibek,
Jak slyšela bych jej v severských písních znět.
Tón jeho, je melodie dávných mých přání,
O nichž jsem myslela, že již se nesplní.

Srdce mé při pomyšlení na tebe jen tančí,
Strach mám, že z hrudi mi vyskočí.
Již dávno nepatří mně,
Nyní až na věky je jen tvé…