Vrať se...

Puká mi srdce, to smutek ho plní.
Podej mi ruce, i když oba jsme jiní.
Vždyť ty máš všechno, co u mě schází.
Jenom se podívej, svět na nás sází.
Není to těžký, přece stačí jen chtít.
Po ničem netoužím, než tebe mít.
Spolu bylo nám hezky, netřeba slova.
Tak dej tomu šanci, zkusme to znova.
Já tomu věřím, že patříme k sobě.
Zase se potkáme ač v jiné době.
My jsme si souzeni, proč nechceš to chápat?
Přece tě nebaví, pořád srdce nám drásat.
Kdy už to pochopíš, že je to náš osud?
Už nebudem nešťastní, tak jako dosud.
Doufám jen, že bude to brzy.
Doufám, že dřív, než dojdou mi slzy.