Ráno
Ráno
Anotace: Každý bere ráno jinak...
Jak upír nesnáším teď rána.
Kde jsi, o, noci požehnaná,
kde jsi, můj sne, pro nějž žít jsem chtěla,
než obloha se rozedněla.
Přivřenýma očima světlu se bráním,
chci znovu spát, chci znovu za ním.
To však den dovolit mi nechce
a sděluje mi jemně, lehce,
že svá přání si za klobouk strčit mám.
Problouzním celý den, živa svým představám.
...
Už slunce zapadá, úsměv na tváři.
Vrhám se sladce k svému polštáři,
přichází noc, čas, kdy jsme jen spolu, bdělí,
až dokud nás den nerozdělí.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Jak mockrát, vážně mockrát jsem se těšil do své postele. Jak mockrát jsem už ulehl a chtěl jsem si něco krásného nechat zdát.
Ale jak mockrát vždy také už bylo pozdě, sny nepřišly a já musel za pár hodin znovu vstávat. Natěšený, až si večer zase ulehnu. A až ulehnu, znavený dnem vlastně skoro nevnímám tu krásu nebo přání z rána. Trochu zvláštní. :)
Když jsem šel spát - byla tma,
když jsem vstal - byla tma.
Ale díky tvé básni mám naději,
že bude tma, tam tam, teď v neděli.
ST
13.03.2011 22:35:00 | Amable seňor Marek
Po ránu jsme bdělí, smělí,
ale častěj zpitomělí...
Jó, sny...! Dovedou být strašný,
ale taky skvělý!
31.01.2011 15:46:00 | Špáďa
Tvá báseň se mi moc líbí. Krásný útěk z reality do světa snění. A co je vlastně realita ?...ST
31.01.2011 15:44:00 | Sladkalu