Stačí věřit ...

Nechci sobecká býti,
jak asi může se žhář v celé své míti?
Stejně jako on,
cítím bolest velkou jako zvon.

On zapálí domy, lesy,
já zas bledě kdesy cosi,
po city až po lásku,
nikdy neklaď jen otázku!

Stále věřím, stále doufám,
lano však nikdy zcela nenapínám.
Dočkám-li se jen?
Že konečně zpřetrhá se mezi námi ten tenký len?

Pokud dál vše tak půjde,
můj drahý neodejde,
ze srdce mého,
tak moc bezradného.