Mé vyznání lásky

Mám tě ráda, ale ty to nevíš
Jelikož o tom nevíš, tak mi neodpovíš
Nikdy na to jestli bys mě chtěl
Protože možnost odpovědět jsi neměl.
Proto se zcela nechápu
A potřebuju k sobě mapu!

Jelikož nevím, jestli smí lásku holka vyznávat,
už si s láskou nikdy nebudu zahrávat,
sundám si líbivou masku.
A vyznávám ti neobratně svou lásku…

Takže teď už to víš, jak tě miluju.
No, a vidíš, teď už se vzdaluju.
Budeme zase přátelé jako obvykle.
Už se neboj, nebudu se chovat nezvykle.

Takže tohle je mé lásky vyznání,
a mám z toho jediné poznání:
Vyznávat lásku už nikdy nebudu.
Třeba uvěřím nějakému přeludu
a odvezou mě do Bohnic.
Kde už nebudu dělat nic.

Chci ti tím vlastně říct, že z lásky blázním
akorát je to důkazem neprůkazným…
No shrnutí, děsně mě sžírá, když jinou líbáš,
nebo jen flirtující pohledy vysíláš.
Takže tě prostě mám ráda a moc.
Někdy mi způsobuješ bezesnou noc

Zapomeň na to, už se nechci láskou trápit,
Takže se budu muset z tvého života ztratit.
Nechápeš mě, jak mě to může bolet.
Teď prožívám k zemi prudký dolet.
No tak teď už jdu a tak se měj,
náš příběh už nemá nejspíš děj.
Není žádné pokračování.
Nic, co mou lásku zachrání

Je zvláštní ti tohle vyznání lásky psát
Když se těchto slov už začínám bát…