Zazvonil zvonec a pohádky je konec

Tolik let spolu,
chtěli jsme se brát.
A jak když vyliješ vodu,
někdo se mezi nás vkrad.

Kde kdo by jí tu krásu mohl závidět,
nejen slečny, ale celý svět.
Proto chápu, že jsi podlehl zrovna jí,
a mě nezbývá než plakat potají.

Ona tě opustila po krátkém čase,
oči pro pláč máš teď ty zase.

Potkali jsme jen já a ty,
v očích oba smutek.
Nevěděli jsme, co si říct,
smysl nám nějak utek.

Svatba se zrušila,
tak nějak jsem to tušila.
A tak jak to bývá v pohádkách,
prostě jen zazvonil zvonec
a pohádky byl konec.