Z lásky štěstí

V srdce stínu, lásku pěj,
A sladkou tohou se chvěj.
Krásu tvou v úsměv skryj,
a do srdce lásku pilně ryj.

Po nocích na nebeské pláni,
tvojí tvář hvězdy záříc chrání.
Ze rtů polibek, za růži by bděl,
a vůni anděla, vnímati bych chtěl.

Pro tělo tvé, duši tvou,
nezabloudím pouhou tmou.
Ve skrytu měsíce stínu,
z lásky necítím žádnou vinu.

Já okouzlen byl a stále jsem,
krásou tvou a citem duše tvé.
Nebloudím tmou, však nejdou za světlem,
tys královnou mou, tys mým poupětem.

Nehledím vztříc osudu mému,
já netoužím po vlastním úspěchu.
Tys pro mne vším, cítím tvou něhu,
a naše láska není dílem spěchu.

Ze srdce krása, a z duše žal,
ve chvílích ticha lásku dal.
Já daleko tobě, tys můj kraj,
osude nezklam mne, já vše ti dal.

Vidím jenom tvojí krásu,
vždyť ty nemáš chyby.
Hledám v tobě svojí spásu,
a nedávám ti pouhé sliby.