Snad proto

Snad proto, že kalí se mi zřítelnice suchým deštěm
Toužím uchopit dláto a tesat do kamene
Tvar tvých očí, lícní kosti
Toužím slyšet „Tesej lásko, tesej ještě“

Snad proto, že svíjí se moje tělo pod kopyty stád
Toužím malovat tvé tvary barevnou paletou
Každý záhyb, každý detail
Toužím slyšet „Maluj mě lásko, maluj mě napořád“

Snad proto, že zima hvězd mi sny škrtí
Toužím rudým perem do Tvé knihy psát
O Tvé kráse, o Tvé duši
Toužím slyšet „Piš lásko, piš když není hnutí“

Snad proto slova mlčí.
Po špičkách na mých rtech.
Mezi dechem stále trčí.
Šimrají mne, berou dech.