Osudová

Sametové oči hledící do tmy temné,
jenž přehlíží svoje viny,
mnoucí množstvím listů trávy,
vychutnávajících znovuzrození duše.
Nechť přemýšlí o materiálním schodku,
který vysoce efektivně vtělen do trhu byl.

Nevídaným okamžikem strnulých srdcí,
nemyslících bytostí živých,
umírajících ve větvy stromu zeleného,
kteří přicházejí, aby pokoj nám dali,
aby společně svět nových možností
otevřeli
a nenechali ztrádat duši naši,
jenž přechází z těla do temna.

Kteří se provinili zkřivenou tváří
vůči smrtelným očím,
duším nabřehlích na břehu jezera,
jenž nevědomě přechází ve snění
zavalitých obětí ohromné katastrofy.

A nechápajících úrazů světové pýchy,
mocným kamenem daleko zahozeným,
a nechť ochraňují strojní mozky,
mozky vynikajících osobností,
pro světa záchranu dosti potřebných.

Jenž vychází z údivu neustálých forem,
zničujících bahnem vlnitým a překladem,
jenž neměl nikdy řešení.