veselé vánoce

každý večer koukám, jak slunce zapadá
jak si noc s oblouhou před spaním pohrává
bohužel už necítím vůni těch nocí
těch v nichž se slézali maličcí vlci

chodila mezi ně maličká víla
plakala každou noc tam venku s nima..
pak napsal někdo kdo slzičky osušil
a pak ji zklamal, vic nez kdy tušil

hrala si na silnou, na holku co ví
prislo však Zlo, co začlo si hrát s ní
to Zlo ji sežralo až do morku kostí
spálilo vše do posledního listí

vílu to zlomilo víc než kdy čekala
a přitom Vetřelce v sobě si chovala
pak konečně zavřela tomu Zlu dveře
v tu dobu ji Vetřelec vyzíval ke hře

začala toho Vetřelce milovat
začla mu jeho budoucnost malovat
však Samota před ní otvírala ruce
chtěla ji pro sebe, pod hladinu v řece

a tak se objevil někdo, kdo ji znal
Samotu zabil a Zlu se jen smál
ten někdo teď každý večer zhasíní světla
nechce už aby se se Samotou pletla

však v hlavě té víly pořád něco křičí,
je to něco co jednou ji zničí
jsou to ty vzpomínky na jednoho anděla
co tolik milovala, co asi taky zradila

a tak mu aspoň napsala básničku
o tom jednom smutném i šťastném človíčku
popřeje mu aspoň veselé Vánoce
doufá že trochu zahřeje u srdce

chtěla by aby nikdy nezapomněl na vílu
aby nezapomněl na řádky vepsané v papiru
aby si občas vzpomněl jen na chvilku
jak tenkrat přála si mít s ním svoji rodinku..