Čaroděj dobroděj

Dny zrady, drakiády.
Po cestě z kina do kina
jen kontejnery a rovina.

Jak na kolena sráží klády,
já neklamu Tě, že jsi mladý.
Neotáčej se ke mně zády,
po všechny Tvé mylné pády.

Otevřu víčka nevinná,
pravdu uzamknu do vína,
jsem poslední a jediná.

V kolébce syn a dcera dřímá,
Ty radši dceru a já syna,
jsem mazlivá a maminčina,
čí je to chyba, čí to vina?

Po žebříku lezu do seníku
a doufám, že jsi zmáčkl kliku
a vlez do síně počestníků.

Cesta se halí do mlhy,
miluj mě postý, poprvý.
Nezakrývej mě lístkem z fíku,
Ty jsi mé štěstí, měl jsi kliku.

Netoleruji podvody nevěrníkům,
i v duchu může dojít k styku.
Jsem dravý orel, zanech vzlyků,
přestřihni šňůru porodníkům.

Čarodějníku!!!