Píseň smutného muže

Sedím tady a chvěji se
pro tuto směšnou chvíli
za zvuku zmatených tónů
které tu ještě zbyly

V rukou svírám prázdnou láhev
bez vína se těžko žije
beze slov však ještě hůře
srdce zničí agónie

Toto jsme již jednou žili
rozbitý rám bez obrazu
holé stěny holé snění
zbité ruce bez obvazu

Není kdo by rány svázal
není kdo byl by tu
sedím ležím lomím ruce
v zoufalém pocitu