Lži

Pokaždé, když mi lžeš,
lžeš jen sám sobě,
vím to i když to popřeš,
cítím to v Tobě.

Nenávist, bolesti,
trápení, starosti,
hořký smích
a tak horké slzy
i z očí mých
nezmizí brzy.

Copak to nevidíš?
Vždyť já Tě miluju!
Tak na co myslíš?
Snad myslíš, že lituju?

Lžeš dál a dál,
z toho ta bolest a žal,
všechno jsi mi dal,
tak kdopak mi Tě vzal?

Všichni chybujem,
ale řekni mi,
proč o lásce pochybujem?
Milujem se oba,
nebo jsou to prázdá slova?

Víš, kdo věří v Tebe?
Já! Jsi má zem i nebe.
,,Miluju Tě," z úst se mi dere,
ale on pořád mi Tě bere.

Démon pomsty,
jen bolesti a strasti,
démon smutku a nemoci
a ja nevím jak Ti pomoci.

Nechce se mi zdát,
že by se to mohlo stát,
všechna ta nesplňená přání,
vím, že mě láska raní,
slzy už víc neudržím,
avšak přece jen Ti něco dlužím.

Stisk Tvé ruky,
Tvůj letmý polibek,
už nevnímám zvuky,
jen Tvůj dotek.

Lžeš a miluješ,
vzdušný zámky maluješ,
mám toho plný zuby,
cestu ukaž, řekni kudy.

Sebrals mi nevinnu,
pořád ubližujem si,
ale má to příčinu?
Moc slibujem si.

Vždyť lžeme sami sobě,
ty lžeš mě
a já lžu Tobě,
jo i v téhle době.