Jsi!!!
Jsi!!!
Ne,lásko teď nemluví ze mně tráva.
Věříš mi?
Že ne?
To promlouvá rána v srdci krvavá.
Ano,i tohle se mi stává.
Zaslech jsem sbohem ze tvých úst,
raději tisíciletý půst,
raději nedýchat,
nežít.
Raději bez tebe zemřít.
A slzy a prosby jen,
mou prohru umocňují.
Pro mně není rozchod ráj na zemi.
Tvé zoubky,perličky bělostné náhle se ukazují....
ty směješ se mi?
Já jsem tu ránu slyšel.
To z tvého srdce spadl obrovský kámen.
Modlíš se,už abych odešel,
abych nekazil ti výhled do života snů,
do šťastných,ale hlavně beze mě dnů.
Musím už jít,sbohem tedy,
žít dál svůj děsivý sen.
Ještě jen....
Přeji ti stěstí naposledy,
nikdy nenech se slepou touhou vést.
A....lásko....??
Napadlo tě,že můžeš se plést?
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Já stále věřím, že ta dívka/žena spíš, se jednoho dne ohlédne a pozná, jakou udělala chybu. Že ji bude mrzet, že někomu ublížila. Ale díky ní vzešlo tohle dílo. A za to ji budu velebit.
14.03.2011 22:43:00 | Jiko
láska je nevyzpytatelná...a bolí...moc pěkné...musela jsem se u toho zamyslet nad hodně věcmi...
14.03.2011 22:32:00 | H.I.L.
Ano, aj láska může se splést, ale v daný moment o tem neví, či to nevidí... proto je láska tak rozmanitá, ovšem, stále jde kupředu a málokdy se ohlédne, nevarací se... však může dojít ke stejnému místu... buď si uvědomí, nebo se vydá opět dál...
13.03.2011 21:03:00 | NikitaNikaT.
No jo!Lásku a chleba s máslem bych prostě zakázala.Díky bolesti vznikají ale básně.pěkná i když slzu jsem uronila.
13.03.2011 11:54:00 | la loba