Středověká báseň

„Co tu děláš, bídný červe
kazíš výhled z mého okna ven
duše má je zhrzena
tvým hrozným oděvem
tak pověz přec
co říci chceš.“

„V lásky mdlobách přicházím
klidu ve vás nacházím
vaše oči jako slunce
rozjasní mou smutnou tvář
věřte mi, že miluji vás
nejsem totiž žádný lhář.“

„Vaše slova jako vítr
po poli se prohání
už dost, nechci slyšet
vaše hloupé tlachání
vaše slova jako trní
rvou mi uši, špiní duši.“

„Má láska jak květina je
nechť nikdy nezvadne
chránit ji a zalévat
neb slunce žár tu žhne
a duši mou sežehne
já ochráním ji rád.“

„Věřím ti ač nedokážu
mlč už neb se rozpláču
patřím k tobě srdcem svým
jako z ohně stoupá dým
nebojím se tvého vzhledu
nevěřím už prvnímu pohledu.“