Jen jedna, jen jeden

Hodin jako na kostele,
den se chystá do postele,
slunce se sneslo na obzor,
vypni nudný televizor.

Venku jiná podívaná,
jen chvíli, zlomek vteřiny,
než ptáci začnou pět z rána,
ba než vlezeš pod peřiny,
vyjdi ven a zastav čas,
jde to, chce to jenom chtít,
vše ostatní vem teďka ďas,
můžeš chvíli klidně snít.

Provedls? Vše vypustil?
Ano, správně, už to zřím.
Vidíš, čas se zastavil,
zkus pochopit, co teď cítím.

Člověk je jen malý tvor,
pro svět zanedbatelný,
trochu říkám lež, pozor!
Jedné osobě můžeš být vsím.

Lidé - to máš jako s hvězdami,
každý má tu svou,
bdí vysoko nad námi,
vždycky s námi zůstanou.

Hvězdiček je milion,
stejně tak i lidí,
jen jedna bdí nad Tebou,
jen jeden je Tvůj milý.