Petře,
já ji měl na dědově zahradě pod velkým ořechem.
Nejdřív jsem do ní zahučel a málem se v ní utopil,
to jsem prý byl asi jako kýbl velikej. Pak jsem
trochu vyrostl a chodil k ní pro vodu, nebo jen tak,
na kus řeči. Když jsem se rybičkou říznul do prstu,
vypila si trochu mé krve a zná dokonale tu jizvu
na mém levém palci.
Než jsme na podzim klátili ořechy, zakrýval jsem
ji prkny, protože všechny vlašáky chtěly do ní.
A každé jaro jsem ji čistil. Pár let jsem v ní
poskytoval azyl pár utečencům z pivovarského
rybníka. Těm jsem vlastnoručně pomáhal
při překračování hranic, to měli asi
tři centimetry a vešli se mi do
flašky na kole. Třičtvrtečním.
Tož tak.
16.04.2011 23:18:00 | a_tao
Pospolu vyčistit studánku... to se Ti mocka povedlo. Čistíme s miláčkem, když nečistotu nám do ní kdosi sem tam, občas přilejvá. ST!***
20.03.2011 08:46:00 | NikitaNikaT.