Chyba! Zpět!

Někdo si jen tak skáče,
mé srdce však hořce pláče,
osud je dávno zpečetěn,
není úniku, cesty ven.

Jaký si to uděláš,
takový to máš.
Žádný nátlak, mé rozhodnutí,
jeden okamžik všehno zhatí.

Chyba! Zpět krok jeden jen.
Nelze! Rozplývá se sen...
Tehdá šance možná byla,
ale hloupost, ta způsobila,
že nechala jsem důvod svého bytí,
pouhá zmínka, mé oči opět svítí.

Co srdíčko cítí,
rozum nepochopí,
je pozdě na omluvy,
nemáme už žádné dluhy.

Já šla a Ty pak taky,
žijem dál pod téže mraky,
pro mě stále zatažené, černé,
snažit se uletět je marné.